Neudělám provaz, no a co?

Ráda bych tímto článkem vyvrátila to, co si možná lidé myslí o učitelích jógy. Zvláště o těch, kteří učí více jak dekádu (například já). Většina se domnívá, že za ty léta už jsem se musela naučit všechno možné od stojky na rukách, po provaz či rozštěp. Nedávno se mě kamarádka zeptala:

„Jaktože neuděláš provaz? Vždyť cvičíš jógu už tolik let.“

A já odpověděla:

„Víš, proč? Zkrátka se na to teď nesoustředím. Cvičím pro jiné důvody.“

Proč nyní dělám jógu:

• Chci se hlavně protáhnout. Moje tělo to potřebuje. Když si zacvičím a protáhnu ztuhlé svaly, cítím se dobře. Však ne nadarmo jóga v překladu znamená „spojení“. Spojení těla a duše. Nedávno jsem četla v knize o jin józe skvělý příklad: Lehněte si na zem a bez toho, abyste zapojili jakýkoliv sval na těle (zvláště na obličeji), se zkuste opravdu rozzlobit, naštvat na celý svět. Tak co? Nejde to, že? Zkrátka naše fyzické a emoční tělo patří k sobě a jedno ovlivňuje druhé. Pokud je tělo v pohodě, tak je i stav naší mysli. A obráceně.

• Potřebuju vypnout. Být s dvěma dětmi celý den doma je někdy opravdu na zbláznění 🙂 Maminky mi dají za pravdu. Tolik věcí, na které člověk musí celý den myslet, dávat pozor, plánovat atd. Čas pro sebe, kdy je doma ticho a klid NUTNĚ potřebuji.

• Zvláštní, že až doteď jsem neměla žádné nutkání k tomu naučit se nějakou pokročilou ásanu. Možná proto, že jsem už hodně dlouho nebyla na nějaké lekci pro pokročilé. Pokud by v té lekci byl provaz a já s ním měla potíže, určitě by mě to nakoplo k tomu, začít na tom pracovat. Když jsem s jógou začínala, potřebovala jsem se samozřejmě naučit ásany a pozdrav slunci. Bylo to pro mě dost těžké, nemyslete si 🙂 Nechápala jsem, když jsem viděla učitele, jak plynule přechází z pozice prkna do chaturangy a pak do pozice psa hledícího nahoru. Moje paže byly tak slabé! Ale postupem času jsem se to naučila. Jelikož vinyasa je ve flow józe samozřejmostí, měla jsem motivaci se to naučit. Teď už to umím.

• Kamarádka, která se zajímala o to, zda udělám provaz, udeřila hřebík na hlavičku. Udělat provaz je můj sen. Jen mé tělo mě (zatím) moc nepustí. Hlavní svaly, které je třeba mít připravené, jsou psoas – bedrokyčelní svaly a hamstringy. Rozhodla jsem tedy zaměřit svoji jógovou praxi na tyto oblasti a každý den je budu cíleně protahovat. Uvidíme, jak dlouho to bude trvat, až se to podaří, určitě o tom napíšu 🙂 Věřím, že naprosto vše je možné.

Možná si někteří z vás budou myslet:

„Proč se honit za nějakou hodně pokročilou pozicí? Člověk má přeci respektovat svoje hranice.“

„Samozřejmě nebudu na sílu tlačit tělo někam, kde se mu nelíbí. Nepůjdu přes práh bolesti. A také: Pokud bych neměla v životě nutkání se stále zlepšovat, o čem by ten život byl? To je jako kdyby jste mi řekli, ať se neučím cizí jazyk, že mi musí stačit čeština. :-)“

Takže jsem se rozhodla, že provaz – jógový název – Hanumanasana (monkey pose) budu pilovat. Nyní se mi zdá až nemožné to dokázat, sami se podívejte na můj aktuální stav, ale všude se přece píše:

Never ever give up 🙂

A co vy? Která ásana je váš sen? A pracujete na tom nebo sníte, že možná, jednou….:-)