Na co ty si stěžuješ, když máš všechno?

Dnes mám pro vás příběh z koučinkového křesla. Komu vyhovuje čtení, zde je přepis videa. Nejdříve jsem na svém Instagramu ve storíčku sdílela tuto zkušenost a pak se rozhodla to i přepsat sem. Kdo raději poslouchá, video najde na konci článku, dala jsem i na Youtube.

„Ahoj, dneska chci s vámi sdílet dnešní koučink s klientkou, která má chlapa, který vydělává, má ten dům, má ty dvě děti, ale přitom není šťastná. A pak jí vlastně štve, když jí kamarádky řeknou: „Prosím tě, na co ty si stěžuješ, vždyť máš ten barák a tady tohle a tohle, ty bys měla být šťastná.“

Proč my to máme vlastně tak zakódované, že až budeme mít nějaké ty věci, nějaké ty škatulky (odkud to vlastně všechno pramení), tak to se rovná štěstí do konce života? Úplně tím vlastně potlačujeme své pocity.

Klientka si potom myslela, že je s ní vlastně něco špatně, proč ona si stěžuje, když tady to všechno, co společnost žádá, ona vlastně má? No, protože není šťastná,….není šťastná…Neznamená to, že když tady to všechno bude mít, tak rovná se = je šťastná. Chce dělat třeba jinou práci, byla by šťastnější třeba i v bytě.

Proč to tam vlastně my máme, že až něco, až něco, to nám dá to štěstí. Tím se vlastně dostáváme do strašného kolotoče, protože se pořád za něčím ženeme a myslíme si, že ty výsledky, nějaké ty, které si odfajfkneme, to mám, to mám, tak to nás vlastně učiní šťastnými?

Je to paradox, je to klišé, slyšíme to všude, ale je to opravdu pravda.

Štěstí pochází zevnitř.

Já můžu být na nejšťastnější žena pod sluncem, bydlet v nějaké malé garsonce a budu třeba 100 x šťastnější než žena, která má milionáře, má 10 baráků, jezdí každý rok na 10 dovolených. Jak je to vlastně možné?

Protože ta žena, která žije třeba v té garsonce, žije svůj život, tak jak ona si přeje. Dělá ty věci, které jí přináší radost. Dělá tu práci, která jí přináší radost.

Poslouchá svoje srdce, je napojená na svoje pocity a ví, že když ty pocity bude následovat, tak to je to, co jí přinese štěstí – ty pocity. Ne ten mozek, ta hlava.

Co máme poslouchat? Ta hlava, ta furt si tam jede, jede a srdce tady křičí, chce něco, touží po něčem…a je vždy tím mozkem, který dolů pošle: „Hele, já jsem tady nahoře, já to tady šéfuju, já tomu velím, musíš to vydržet, nemůžeš si dovolit tady toto.“ Různé ty výmluvy…a tím naše srdíčko potlačujeme a řídíme se tím mozkem, jedeme ten krysí závod, ale uvnitř trpíme.

Je to strašná škoda.

Ale nebojte, dá se s tím něco dělat, dá se to přenastavit. Dá se naučit poslouchat svoje srdce.
Pokud byste s tím potřebovali pomoc, jsem tady pro vás na koučink. Můžeme se spojit online nebo živě.
Můžeme se podívat, co vás tam brzdí. Co je to, proč to vlastně nejde. Vždycky tam něco najdeme, proč to nejde.

Když potom najdeme tu příčinu, proč to takto máme nastavené, může to být z dětství, může to být co jsme vídali od svých nejbližších, od svých rodičů…Když si to tam rozklíčujeme a najdeme příčinu, tak máme napůl vyhráno, protože se nám otvírají cesty a způsoby různé, jak to přenastavit.

Jak znovu napojit na svoje srdce.

Jak vnímat ten hlas, který nám velmi dobře radí.

Proto jsem tady pro vás. Moc mě toto téma baví a pokud chcete s tím něco dělat a jste takto nešťastní, řešení JE. Stačí udělat ten první krok. Ozvěte se mi a můžeme na tom pracovat.„

Martina